Mám dceru nar. ve 26.tt. (890g) a v jejích 6letech se objevily bohužel úzkosti a deprese, bylo to peklo..nejdříve to začlo školkou - každé ráno brečela, večer také, bolelo břicho.., pak to vyústilo v zácpu, bolesti břicha, zjštění zvýšených amyláz na slinivce, pak byla kvůli tomu dobu doma..pak opět zvykání na školku (přitom předchozí dva roky ok,ale změny nesla vždy hůře než vrstevníci..). no a pak se bála i lidí, dělalo se jí zle v obchodě, kde jich bylo více..no, peklo..
skončili jsme na antidepresivech, bereme je 11měsíců...vyzkoušeli jsem už různé druhy, než něco sedlo..ale stejně nic moc..večer si stále ztěžuje na bolesti břicha.. ráno když jde do školy tvrdí, že se jí bude stýskat, je jí smutno, natahuje..ale pak ve škole je to v pohodě..jen ty odchody usínání jsou peklo..

prý se úzkosti u nedonošených dětí objevují..chci se tu poptat, za někdo z vás má s tímto také zkušenost a jak dlouho to tak trvalo..
ráda bych,abychom už nemuseli léky brát a byla dcera v pohodě,ale vypadá to na běh na dlouhou trať. už jsem si myslela, že vše jsme si vybrali před a po narození a za těch pár let..a pak to zase vypuklo jinak..jsem z toho už zoufalá.
nikdo stejně neví, proč to je a nějaká příčina toho zjistit a odstranit také nejde.. zkrátka se to prý u nedonošených dětí velmi často stává...
fakt tedy je, že my bohužel máme i rodinnou zátěž s depresemi :o(, ač v dospělosti.., takže i to asi sehrálo roli..