no také s tím bojuju, totiž člověk jede obojí na dluh, jak spánek tak čas pro sebe

takže v naprostých krizích jsem chodila spát s dětmi a neměla naprosto žádný čas na sebe (ani chvilku), nebylo to dobrý

teď nejsem tak na hranici se spánkem a dělám to co ty, čas, který bych mohla věnovat spánku dost často (ne vždy), ale dost často promrhám u netu nebo nenáročnou, ale nikoli nutnou činností. na konec to nevyužiju ani jako čas pro sebe (nějak extra dobře), ani pro spánek

napadá mne, zkusit režim chodit spát a čas pro sebe využít opravdu pro sebe např. na sraz s kamarádkami nebo návštěvu divadla než večer u netu... bude to složitější na organizaci, ale možná by to stálo za to zkusit, nevím