Máme doma malou fenu ze slovenského útulku - odchytli ji někde na vesnici jako tuláka. Sežrala na co přišla, krmení slepicím, šrot, šlupky z jablek, maliny, shnilé hrušky, ohnilé kosti, na které narazila na procházce. Pochopitelně - dřív na tom záležel její život. Kvůli žrádlu i utíkala a nedala se přivolat. Dvakrát se přiotrávila. Pak se mi nechtělo platit další zbytečné účtu u veterináře a investovala jsem do el.obojku. Naučila se rychle, že mám "dlouhou ruku" a teď má skvělé přivolání, protože ví, že mám dostane mlsek. "nesmíš" poslechne bez problémů. Když jí odložím metr od misky,jde se nažrat až na svolení. Obojek jsem za půl roku prodala na inzerát. Ovšem, pokud jí nevidíme a nemůžeme ji okřiknout, žere zase cokoliv.