Citu neusvědčíš, nepřesvědčíš, ona tomu věří, i když třeba ví, nebo má nějakou mlhavou představu, že to není dobře, jí by se zkroutil celý svět, ona se zakuklila do něčeho, co je jiný než co ona prožila a najednou i to by bylo špatně, to nejde, v zájmu jejího duševního zdraví (no, ehm, každý to vnímá jinak, ale ona ve skutečnosti je třeba jiná než tady virtuálně)
ona nemůže přiznat, halvně sama sobě, že je to v Norsku špatně - a předpokládám, že není sama, a na takových lidech ten systém stojí, prožili něco zlýho a toto je jiný, tak to musí být správně, a nemůže to být taky špatně, úprotože co by pak bylo správně? nic? to přece nejde, nějaká světlá cesta být musí

Cita je oběť, tak ji netrapte přesvědčováním