však na ty víceleté gymply taky cpou děti rodiče.
Páťák je dost malej na to, aby se dokázal sám rozhodnout, co bude nebo nebude dělat za osm let, pro dítě je to nepředstavitelný časový úsek. Ani v devítce většina dětí neví, co chce jednou dělat.

jak který děti. holka měla spolužačku, nejlepší kamarádku a ta si někdy na přelomu třetí/čtvrté třídy vybrala gympl s rozšířenou výukou jazyků, na který chce chodit. byl blízko škola, ona kolem něj občas chodila, tak si tam počkala na studenty a vyzpovídala si je a moc je líbilo, kolik se tam učí jazyků. dílčí problém, který jí tedy unikl, byl ten, že se jednalo o gympl šestiletý, nikoli osmiletý. takže v pětce si našla náhradní řešení a vybrala si osmiletý gympl, který zároveň má i šestiletou výuku v cizím jazyce (prostě chtěla se dostat na 8G, a potom udělal přijímačky na jejich 6G). tam se sice nedostala, nicméně o dva roky později se přihlásila na ten původně vybraný 6G, dostala se tam a spokojenost z ní přímo sálá do dálky (teď je jakoby v devítce). tuhle jsem jí potkala na nějaké akci základky, zavedla řeč na její gympl a ona byla nadšením bez sebe (ano, pravda a taky šťastná, že si nemusí vybírat, co by v životě ráda dělala, protože má na rozmyšlenou ještě 4 roky času, než se bude hlásit na vejšku).

a moje holka taky na 8G chtěla jít sama, já ji tam rozhodně nenutila, ale ona tam chtěla jít právě kvůli té kamarádce (na 6G už s ní nechtěla, jazyky upřímně nenávidí).