V mojí rodině bylo studium a volba povolání ovlivněna zcela jistě dobou a možnostmi. Mamka je z rodiny, kde holky prostě nestudovaly, protože byly holky. Kdyby mamka tu možnost měla, vystudovala by nejspíš nějakou tu střední školu ve stylu obchodní akademie. Tátu bych viděla na učňáku s maturitou. V občance ale měli táta základní vzdělání, mamka středoškolské, i když oba měli něco jako jedenáctiletku. Ale prý se tehdy stejná škola u žen uznávala jako střední, u mužů ne...
Přesto tedy mají tři děti vysokoškoláky, a to z doby, kdy se dávalo přednost odborným školám s maturitou před gymnázii s vidinou, že z gymplku je člověk nic, a VŠ byla opravdu jen pro ty nejlepší z nejlepších (tedy alespoň generace mých sourozenců, za mě už byla VŠ častější). Brácha to vzal přes učňák a nástavbu a je ekonom a odborník na jedno odvětví dopravy. Ségra má střední ekonomku, ale je inženýr kybernetiky a dělá IT ve stejném oboru, co brácha. Oba moji rodiče měli co dělat s dopravou, každý s jiným druhem.
Já jediná mám gympl a obor úplně mimo celou naši rodinu. Ani v širším příbuzenstvu není nikdo zaměřený přírodovědně. Učitelku pak mám jednu sestřenici, ale jinak také široko daleko nikdo.

U manžela je to jiné, tam zase zejména pražská větev rodiny jsou matfyzáci, i když třeba každý má trochu jiný obor...a manžel měl taky být, jenže on je míň vědec a víc praktik. Takže nejvíc toho má společného s mými sourozenci, protože je IT a ekonom, jen tedy ne v oboru dopravy, ale ve specializaci, které se věnovala a věnuje jeho matka...

Naše dcery směřujeme na gymnázia, protože ani jedna z nich není tak vyhraněná, aby mělo smysl řešit odbornou školu, ani tak šikovná, aby se uživila řemeslem. Ani nejstarší dcera by se ještě pořád nedokázala rozhodnout, co by asi chtěla dělat. Ale tak orientačně to vypadá, že nejstarší a nejmladší by mohly mít něco společného s prací s lidmi, takže učitelství rozhodně nevylučuju, navíc to vypadá, že nejstarší je opravdu mým obrazem, jen zdokonaleným o hudební a jazykové nadání. Zcela jistě to u ní nevypadá na zdravotnictví, práva a ekonomii.

Nejmladší se ještě uvidí, zatím vůbec neodhadnu, z koho z nás má co, ale je hodně namíchaná co do zájmů i nadání. Ale jak se někde objeví dítě mladší než ona, už se mu věnuje. U ní si dokážu představit i tu učitelku ve školce nebo na 1. stupni, nebo i dětskou doktorku...má ještě čas, ale myslím, že se nakonec pomamí.

Dvojčata naopak, jedna jednoznačně tíhne k ekonomii, právům, programování, prostě celá tatínek (ale moje povaha, takže nevím, nevím ), druhou bych viděla nejvíc v té ekonomii, ať už pro jakýkoliv obor. Tím "viděla" myslím to, kde si ji nejvíc dokážu představit podle schopností a zájmů, ne kde bych ji chtěla mít...

Takže téměř jistě žádná z nich ani biologický, ani stavebně-technický obor, v tomto směru nejspíš zůstanu i nadále osamocená, ale jako učitelka možná ne.

Řekla bych, že jak my dva, tak i naše děti, jsme odrazem rodičů....