kopretinko, náš kluk (bez AS) taky přilnul k maltézáčkovi....spával s ním, všude ho s sebou tahal, nosil.
Nám ho zase zakousnul sousedovic pes u nás na zahradě. Nerad.
Ale stalo se to před synovýma očima...synkovi bylo asi 11. Pejska jsme hned naložili, odvezli k veterináři, ten jen konstatoval smrt.
Syn zůstal se sousedkou na zahradě, prý ji uklidňoval, že to bude dobrý, a nikdy nezapomenu na jeho pohled a oči, jak se běžel podívat, s čím jsme přijeli a koukal na naše prázdné náruče.
![~7~](/g/s/36.gif)
Ještě ten den večer jsme měli nové štěňátko, novou maltézáčí holku, jmenuje se stejně, syn jí má taky moc rád, ale jak říká - "není to prostě ona".
![~7~](/g/s/36.gif)
Přilnul k ní ještě víc, moc se o ní bojí (je mu 15), opečovává ji, spí s ní.
Ale - vzpomíná pořád na tu první, žila s námi asi 7 let.
Dala bych nabídku velké odměny, určitě to stojí za to, obvolala veterináře...
Ale je to odporný...odporný...neomluvitelný, jak někdo může...
![~a~](/g/s/26.gif)
.