A abych byla úplně spravedlivá, tak si vzpomínám na příhodu ze školky (což samo o sobě svědčí o tom, že to asi byl silný zážitek, když si to pamatuju), jak mi učitelka nabídla bonbón, když něco udělám, a já jsem s obrovským zadostiučiněním řekla, že to neudělám - odpor k manipulaci, kterou jsem v tom cítila, byl mnohem silnější než touha po tom bonbónu.

Což mě dodnes nepustilo, jak je ostatně asi patrné z řady mých příspěvků o věcech hmotných.

Připadala bych si jak ta opice, která udělá cokoli, když před ní zamáváš banánem, a z toho mám děs a hrůzu už odmalička