"...jak komunikovat na rovinu, přece ! A chtějí to tak muži ? Bavit se s námi jako s parťákem ze šichty? Chceme my se s nimi takto bavit? Bezpohlavně ? Čtyřicátnice nemůže flirtovat ? Čtyřicítky se o chlapy už nezajímají ? Nebo se chlapy už nezajímají o čtyřicátnice ? Rozepište se ....."

To, že kolegyně /25 let/ mrká a mává řasami a uculuje se nesouvisí s věkem, ale především s povahou. Všechny ženy takto nekomunikují. Na druhé straně uvádíš komunikaci s mužem jako "s parťákem ze šichty". To jsou, podle mne, ale dva extrémy. Mezitím je celá škála komunikačních dovedností. Vycházím ze své zkušenosti. Nikdy jsem na muže nemrkala, neházela nohu přes nohu apod. Vždy jsem s muži mluvila úplně normálně, jako žena, která si je vědoma svého ženství, své inteligence, ale která odmítá prvoplánovitě používat své tzv. ženské zbraně. Vždy jsem si s muži měla o čem povídat a spíš jsem si rozuměla víc s nimi než se ženami. Ze strany mužů jsem spíš cítila zájem a pochopení. A vůbec ta naše komunikace neprobíhala ve stylu chlapů na šichtě.