Já myslím, že je problém, že on hodnotu toho neví.
Kdybych mu jí řekla, tak bych pak byla v klidu, ale takto tazatelku chápu.

Já jsem kdysi takto také darovala starou knihu, kterou jsem mohla postrádat a věděla jsem, že ji ten člověk marně shání. Řekl mi jen, že má velkou hodnotu, že to nejde. Na to já jsem mu opáčila, že ať si ji nechá, že je to dárek.
Ale po pravdě /né, že bych toho zpětně litovala a žralo mne to/, ale takto jsem reagovala jako okamžitou reakci. Dala jsem mu dar a reakce byla v tom duchu skutečně ti to dávám, našli jsme ji při úklidu sklepa, ano je to klasika, ale nikdo u nás doma po ni momentálně netouží a tys ji shánel... Kdyby mi ale řekl skutečnou hodnotu např. těch 200EUR a nechal čas na rozmyšlenou (např. mi to napsat do mailu), tak bych asi reagovala jinak. Minimálně bych něco navrhla na oplátku hodnotnějšího než třeba zde ten koláč.