Člověk má tak nějak pocit, že vše nějak postupně směřuje k lepšímu, že se vše lepší kousek po kousíčku, a že ty špatné věci přeci pominou a už už je vidět dokonalost lidstva. Když se ale ohlédne, tak vidíme, že to je o hovně stejně jako o hovně to bylo před sto, dvě stě lety.