Holky, myslíte tedy, že by bylo na místě, abych to s kamarádkou pořešila, nebo to mám přejít a věřit jejím důvodům. Pokud bych přímo napsala nebo jí řekla, že jí prostě nevěřím, že si nehledá jen výmluvy, přijde mi to už jako docela konflikt a já konfliktní rozhodně nejsem. Přijde mi, že by to bylo dost přestřelení, kdybych se mýlila a nebyla to pravda. Kdyby mě takto někdo osočil a pravda to nebyla, asi bych z toho byla dost vytočená, ukřivděná. Na druhou stranu bych nerada, aby se mnou takto orala a vláčila. Já to sama nějak nedovedu posoudit, kde je pravda. Zdá se mi, že většina z vás se klaní k tomu, že jsou to jen výmluvy. Budu se asi muset s tím nějak vypořádat a nenechat to jen tak vyšumět. Nevím ale, zda se jí sama ozvat a pořešit to jak se říká "zatepla", nebo čekat, až se sama ozve. Nerada však něco dusím v sobě a mám nevyřešené záležitosti, neurážím se, tak váhám, co dál.