Nečtu celu diskuzi tak nevím jak přesně vážné máte o problémy s řečí.
Napíšu o nás, třeba si z toho něco přebereš pro sebe.

Syn 2 tř. sice tedy nemá žádnou dg., a s dysfází žádnou osobní zkušenost nemám.
Nadměrně nadaný taky dítko není.

Nicméně z vyšetření kvůli něčemu úplně jinému vím od psycholožky že syn má jisté "rysy autistického spektra", není autista, ale má specifickou povahu ve smyslu např. trvání na řádu, rituálech apod., taky špatně snáší změny.

Špatně mluví vlastně doteď, na logo chodíme dlouho, zlepšuje se to ovšem pomalu. To nespolupracování doma znám, ohledně logopedie syn mnohem lépe "pracuje" u logopedky, doma je to i přes snahu tak nějak o ničem.

Měla jsem dost obavy, nastupoval do 1.třídy a mluvil dost špatně. Řekla bych že ale ta první třída mu v tom ovšem naopak dost pomohla, že se těšil a byl motivovaný, tak právě začal mnohem líp pracovat i doma, vlastně díky úkolům ze školy, kde se hodně čte, tím se zlepšovala i ta řeč, mnohem větší pokrok než "jen" z logo-cvičení, které nějak dělal hrr už aby to bylo, a násilím se u toho držet nedal.

Ta škola jak tomu dala jiný řád, motivaci a tak, tak se to pozitivně projevilo právě na té přípravě a tím i na pokrocích ve výslovnosti. Pořád tam ta vada je i teď ve druhé třídě, ale vidím ten velký skok za tu první, a myslím že je tím paradoxně mnohem větší než jaký bychom udělali kdyby ho strávil "jen" ve školce.
Souvisí to i s tou povahou, právě ta škola ho jaksi přirozeně popohnala mnohem více dopředu, než co bych zvládla já "nuceným nucením" do logo-cvičení. Snad to píšu srozumitelně.

Nicméně chce to vynikající - ve smyslu moudrou - učitelku. To vidím jako naprosto klíčové, já vybírala školu tak, že jsem cíleně za referencí na konkrétní učitelku a podařilo se mi k ní syna do třídy dostat. Poradila mi ji logopedka, a byla to skvělá volba. Neřešila jsem vlastně ani, co která škola, jaká je či není, ale tu "první" učitelku.

Také jako důležitý byl výběr školy, ve smyslu synovy povahy, nesnesl by velkou "mega" školu. Naštěstí se to tak sešlo, že i škola je spíš menší, klidná, míň tříd.
Ale zaonačila jsem to tak, že syn si školu sám vybral při dnech otevř.dveří, i když mně bylo samozřejmě jasné jakou si zvolí. Ale pomohlo to takové motivací a nadšení. I paní učitelka.

Navíc se tedy později ukázala i dys vada, a i s tím umí paní učitelka rozumně pracovat

Musím tedy říct že záměrně jsem v jeho případě nevolila dys třídu, protože byť je tam na jednu stranu více indiv.času, tak protože se tam sejdou děti které zas mají jiné projevy, hlasité apod., a syna toto nesmírně ruší. Ona mně před tímto varovala i naše logopedka. A vidím to, nohatě stačí že mají ve třídě jednoho spolužáka který takové projevy má.
A taky vidím že individuální přístup zvládne i jeho učitelka na běžné ZŠ.

Já vím, je to někdy děsná loterie jak to vyjde s první učitelkou. Já se bála o to víc, že v případě povahy jako má syn, by změna třídy kde si zvykl, plus přejít do jiného zaběhlého kolektivu, to by mohlo naprosto zvrátit jeho vztah ke škole a tím k učení a tudíž k mluvení ...

No nic, přeju dobrou volbu.