Shrnutí od PH:


· Holčička narozená 30. 4. 2015, maminka 26letá Češka Šárka S., vzděláním ekonomka, tatínek Nor, také ekonom.
· Děvčátko narozené se závažným geneticky podmíněným onemocněním, patřícím do skupiny tzv. vzácných nemocí, které postihuje zejména ledviny (v současnosti registrováno u několika desítek lidí na světě). Do transplantace odkázaná na peritoneální dialýzu a nitrožilní výživu.
· V těžkém stavu hned po narození. V prvních týdnech života měli lékaři podezření na postižení mozku, které se však nepotvrdilo. Do okamžiku správné diagnózy dítě prodělávalo opakované kolapsy, bylo odkázáno na přístroje, s vidinou bolestivého přežívání. V tento okamžik rodiče v nemocničním zařízení za účasti etické komise připustili, že v případě rozhodování se bojí prodlužovat utrpení dítěte.
· Místní nemocnice v léčbě opakovaně pochybila a docházelo ke sporům s rodiči, které ale byly z dnešního pohledu způsobeny nedostatečnými zkušenostmi lokální nemocnice s takto vzácným onemocněním. Od okamžiku stanovení správné diagnózy dítěte jsou vztahy mezi rodiči a lékaři lokální nemocnice velmi dobré, zdravotnický perosnál stál během soudního řízení jednoznačně za rodinou.
· Po jednom z převozů do Osla musela být holčičce provedena náročná operace, během které byl odstraněn starý dialyzační katetr vrostlý do dutiny břišní a zaveden katetr nový. V tuto chvíli se rodiče (na doporučení okolí) obrací o pomoc na město Fredrikstad, které má poskytnout koordinátora zajišťujícího tzv. odlehčovací služby pro rodiče vyčerpané každodenní péčí o vážně nemocné dítě. Pomoc rodina nezískává. Žádost o pomoc nemocnice v dobré víře zasílá i Barnevernu (bez vědomí rodičů), protože lékaři se domnívají, že právě úředníci Barnevernu mají tyto služby na starosti.
· Barnevern o odebrání dítěte rozhodnul na základě udání personálního vedoucího dětského oddělení v Oslu, protože rodina si stěžovala na přístup zdravotní sestry před operací, během které byly holčičce vyoperovány obě ledviny. S dítětem je tento člověk nikdy neviděl, zdravotní sestru viděli rodiče poprvé a naposledy v den, kdy byla stížnost vyhotovena. Udání tedy napsal člověk bez lékařského vzdělání, který měl pouze na starosti řízení zdravotnického personálu.
· Ošetřující lékaři a zdravotnický personál, který je s rodinou v kontaktu a o holčičku se reálně stará (v Oslu i v místní nemocnici), rodinu podporovali a dosvědčili, že rodina odvádí skvělou práci a dítě se navzdory svému zdravotnímu stavu a každodennímu mnohahodinovému připojení na peritoneální dialýzu dobře vyvíjí a je dokonce napřed před dětmi stejného věku.
· Rodiče měli s Barnevernem za celou dobu pouze dvě schůzky, sociální úřednice rodiče s dítětem NIKDY neviděly. Přesto v dokumentech tvrdily, že rodiče nemají dostatečný kontakt s dítětem. Schůzky měli rodiče nahrány, důvod odebrání jim BV ústně nesdělil, pouze je na schůzce 12. 11. 2015 postavil před ultimátum: buď se dítěte vzdáte dobrovolně, nebo ho odebereme.
· Důvody, které uvedl Barnevern ve svém rozhodnutí o odebrání:
o Rodiče nemají dostatečně vyvinutý vztah k dítěti a kontakt s ním
o Opakovaně se vyjádřili, že by si přáli, aby jejich dcera netrpěla
o Matka se v jednom případě vyjádřila, že by raději dceru dala pryč, aby se nemusela dívat, jak trpí.
o BV má dojem, že rodiče selhávají v péči o dceru, která s ohledem na svoji nemoc potřebuje extrémní podporu a péči a této se jí nedostává.
· Oficiální vyrozumění o okamžitém odebrání doručeno až 4 dny po odebrání. Dokument o trvalém odebrání rodiče dostali na Štědrý den.
· Až bude mít miminko 10 kilo, je plánována transplantace ledvin. Od rodičů Barnevern i po odebrání očekával darování ledviny.
· Rodina měla od začátku zdokumentované zásadní rozpory ve výpovědích Barnevernu a lékařů, kteří jsou s rodiči v kontaktu a o dítě se starají.
· Barnevern odmítnul vypracování zdravotních posudků dítěte i psychologických posudků rodičů.
· Děvčátko mělo být 15. ledna přesunuto do jiné nemocnice navzdory varováním lékařů kvůli jeho vážnému stavu a riziku, že se o něj začne starat nový tým lékařů bez znalosti jeho potřeb. Jediným důvodem mělo být přiblížení dítěte ke stávajícím pěstounům, aby pěstounka nemusela do nemocnice dojíždět. Tomu se na základě žádosti právníků a lékařů podařilo zabránit.
· Během téměř tříměsíčního odebrání bylo dítě drženo v nemocničním pokoji. Zatímco rodiče si malou brávali každý den domů a věnovali se mu, pěstounka za dítětem pouze docházela, o vánočních svátcích ho nechala v nemocnici samotné. Dítě během této doby prodělalo několik infekcí a nastal regres v jeho vývoji.
· Rodina dostala právo kontaktu 2krát týdně na jednu hodinu. Jinak měla přístup do nemocnice zakázaný.
· Ex post – tedy až po odebrání - se Barnevern snažil rodiče očernit obviněním, že otec dítěte se dopustil násilí na bývalé manželce. Pravda je, že mezi bývalými manželi došlo pouze ke konfliktu v souvislosti s dětmi, protože bývalá manželka odmítala k otci posílat děti v souladu se soudním rozhodnutím. Žádné násilí v jejich vztahu nefigurovalo.