Ahoj,přidám se do této smutné diskuse.Mě vyšlo podezdření na D.syndrom1:179.Asi nebudu popisovat jaký to je pro mě šok,vše v pořádku a najednou tohle.No už mám za sebou genetiku v Motole(škoda,že lékaři jsou neosobní,spíš mě jěště více vystrašili).No a minulý týden voda.(brali to jak na běžícím pasu,žádná vysvětlování,žádný ohled.)Výsledky budou až kolem 20.března a ´musím se přiznat,že srab nejsem,teď se klepu a ůtěchu hledám na těchto stránkách.Doufám,že se s miminkem zařadíme k vám co se už smějete a děsivou dobu máte za sebou.Najednou člověk přehodnocuje názory a vše ostatní se mu jeví jek maličkosti,jen hlavně ať ja maličké v pořádku.Amino jsem postoupila proto,že bych v té nejistotě déle být nemohla a také vím,že bych postižené dítě nezvládla.Mám 4 syna,který mě potřebuje a potom jednou zemřu a v naší zemi je post.človíček odepsaný a brán jako přítěž.je to smutné a proto držme si palečky ať máme všichni zdravé děti a testy nás neděsí.Ahoj