Je to trochu zamotanější, za mejch školních let se totiž v učebnicích jako synonymní používaly pojmy "europoidni" a "indoevropskej". Což je samo o sobě nonsens, protože to směšuje jabka s hruškama - fyzickej vzhled a jazykovou příslušnost. Tím jazykem se to jakoby obcházelo, oficiálně se obcházel ten nepříjemnej fakt odlišnýho fyzickýho vzhledu. Spousta Čechů ovšem podle mý přímý zkušenosti, a ještě víc podle zprostředkovanejch informací, Romy pokládala za odlišný, jazyk nejazyk.

Teorie, že bílá barva kůže je důsledkem právě křížení homo sapiens s neandrtálci je stále ve hře, ale spíš mimo vědu, resp. ve vědě je to takový pohrávání si s neurčitejma domněnkama. Slovo "teorie" je v tomhle moc silný kafe, není to ani plnoprávná hypotéza, nanejvejší nadhozená domněnka.

V každým případě se s typicky recesivníma znakama pro pigmentaci kůže, očí, vlasů setkáváme v nejpřesvědčivější formě v nejsevernejších oblastech Eurasie, typicky u mluvčích uralskejch jazyků. Geografický názvosloví zděděný od mluvčích uralskejch jazyků ukazuje celkem srozumitelně někdejší areál, a ten zahrnuje dnešní germánskej, baltskej a slovanskej areál tam, kde jsou mluvčí těchto jazyků ve velký míře nositeli oněch recesívních znaků. O míšení Uralců a Slovanů vypovídaj ještě staroruský písemný zdroje, probíhalo tedy ještě ve středověku.

Areál obývanej mluvčíma uralskejch jazyků se rozkládá jinde, než žili v Evropě neadertálci (na severovýchodě), který byli naopak zatlačovaný k jihozápadu Evropy, poslední přežívali zřejmě na jihu Iberskýho poloostrova. Tam jsou ty recesivní znaky velmi vzácný a pravděpodobně se tam dostaly opět spíš až v historický době, ze severu a východu Evropy, nebo dokonce snad až z Asie.

Nehledě na to, že jen v době ledový přežívaly v Evropě jen početně velmi malý populace v několika oddělenejch regionech, po skočení doby ledový, kdy už byl s neandertálcema ámen, se Evropa zaplnila z několika stran novejma populacema, takže pokud k nějakýmu míšení docházelo (i když k němu mohlo k němu hypoteticky docházet i mimo Evropu - v západní Asii...), pak nejspíš ve velmi omezený míře (bližší kontakt mezi Homo sapiens a Homo neanderthalensis nebyl potvrzenej, zato střídání jejich populací ano) a většinu jeho stop odvál zákonitě genetickej drift, takže myslet, že by mohlo fyzicky ovlivnit celou novou rozsáhlou populaci, je fakt asi jen lákavá představa.