Dcera si zapomněla cosi, ovoce nějaké, v kapse bundy. Přečkalo tam pár dnů, pak to na pohmat nebylo pěkné. Dcera byla moc ráda, že jsem jí to bez keců pomohla vyčistit, aby v bundě mohla odkráčet do školy.
To se ovšem děje ojediněle.

Naopak syn ničí věci opakovaně a skutečně vlastní blbostí. V tomto případě už jsem si začala lehce zoufat a jsem rozhodnutá nekupovat mu nové věci, pouze v sekáči.
Nepokládám za možné/vhodné nechat ho oblečení nakupovat z vlastních peněz, popravdě tolik k dispozici ani nemá.