Přidat odpověď
Tak o Kašperských Horách se říká, že na tamním hradě straší. Mnoho lidí tam má "divné" vjemy.
Na mě také Šumava působí ponuře, zasmušile, jako bych tam cítila ten přetěžký život v minulosti, ty lidi umrzlé v závějích, no prostě Klostermanna... Ale občas tam jedu ráda, zrovna na podzim jsem tam objevila naprosto kouzelné místo, vstupem do lesa jako bych se dostala do jiného světa, plného klidu a pozitiva... a po pár kilometrech jsem vylezla z lesa i z toho kouzelného světa. Bylo to jak rána palicí. Zajímavé je, že malá dcerka, která šla se mnou, začala po vyjití z toho lesa fňukat, že tam chce zpátky, nechtěla jít zpátky jinudy, po turistické značce. Potkali jsme se tam s jednou paní a o tomto jsem s ní mluvila. Říkala, že má ty samé pocity, má nedaleko chalupu a během dovolené se sem prý jde každý den "nabít"
Jinak téměř mystický zážitek jsem měla v Čenstochové.
Velmi pozitivně na mě působí hodně historických center měst a naprosto dokonalé místo plné klidu a pozitivní energie byl jeden zapadlý klášter v Bulharsku - byl otevřený, mohli jsme ho projít úplně celý, vstopit do všech místností, ale nikdo tam nebyl. Vůbec se mi odtamtud tehdy nechtělo.
Hrozně se mi také líbilo v chorvatském Rabu - v centru města. Měla jsem pocit, jako bych tam už někdy v minulém životě žila.
Předchozí