Zufi, je mi to moc líto

Před půlrokem měla tchyně černé kalhoty a černou košili, ani kostým to nebyl, prostě šla v černém. Vše bylo podle jejího přání. Na pohřbu taky přes 50 lidí, podívat se přišlo skoro celé město, jen postáli u rakve a odešli. Na konci smuteční řeči se zmínilo, že si rodina nepřeje kondolence, to bylo fajn, nejen pro ni, i pro nás. "Hostinu" jsme měli v místní hospodě, kde byl tchán štamgast a mistr karambolových turnajů. Guláš a slívu dal hospodský zdarma, ostatní se platilo, dovolil přinést sladké občerstvení, co napekly ženské, hlavně babička, ta to umí.. Byla tam tchyně s babičkou, tři bratři s partnerkami, dalších dvacet lidí ze strany tchánových sourozenců. Tchyně si vyžádala nepřítomnost dětí.
Nechci tě obtěžovat podrobným popisem.
To píšu, že vše bylo dle jejího přání - a všichni to respektovali, opravdu a důstojně. Byla nešťastná (je stále), pod práškama - a k tomu tolik starostí. Chtěla to co nejvíc zjednodušit, i tak to vyšlo takhle. Podle ní, mě a zřejmě i tebe až moc. I tak to celé stálo něco ke třiceti - ale myslím, že kdekdo nějak přispěl.

Zufi, je mi opravdu smutno. Doufám, že ti někdo pomáhá, je to hrozně těžké. Bohužel následné jednání s úřady je tak zdlouhavé a vlastně absurdní, že by člověk plakal...