šli jsme se svědkama a pětiletým synem na oběd.Byla jsem ráda, že to máme za sebou, protože jsme neustále vyplňovali a ověřovali nějaký papír, mezitímdalší papíry prošly, byl to děs. Takže jakmile manžel přivezl z Německa nějaký ty poslední lejstra,volala jsem na úřad, ať mi dají nejbližší možnej termín,klidně ten samej den, že dorazíme
![:-)](/g/s/0.gif)
Žádnou párty jsme neměli, teda ty máme tak nějak pořád,ale ne svatební..