"Někde jsem ochotna nakupovat jen, když je tam mladej personál.
U nás je pár takových krámků kde se zastavil čas a kde je hrdinství vůbec vzít za kliku. Těží z toho, že jsou široko daleko jediní a že u nich nakupují spíš starší lidé."

Přesně.
To je případ naší malé místní prodejny potravin.
Funguje tu asi padesát let, část personálu ještě pamatuje staré časy a drží se tehdejších zvyklostí.
Snahu vychovat prodavačky pultového prodeje už jsem vzdala, párkrát jsem jim byla vrátit plíseň, párkrát jim vysvětlovala účel rukavic a vidliček, vše marné.
Už tam vkročím jen výjimečně v nejvyšší nouzi a pokud nemá službu někdo z mladých, relativně normálních prodavaček, kupuji zásadně jen balené zboží.
Důchodců tam ale mají stále slušnou frontu, ti holt se nikam dál nepotáhnou a úroveň služeb je nejspíš netrápí.