Jentak, ne. Já chtěla jít v kostýmku, bylo mi 30 let, měla jsem pocit, že v princeznovských šatech ve svém věku budu trapná. A oni poprosili, jestli by mohly být bílé a dlouhé. Nic dalšího mi nevnucovali a ani se na to pak už neptali, nic víc, jen ta prosba. No tak jsem si v půjčovně našla něco dlouhého bílého, s obručí a ne moc našlehaného, přiměřeně střídmého. No a svatba byla v pohodě, na konci mi poděkovali. Bylo to zela v souladu s tchánovou povahou, on byl velmi kultivovaný pán za staré školy. Já ty šaty nechtěla, ale nakonec mi přišlo příjemné, že měli takovou radost. někdy je lepší uhnout, než být sobec.