My na to měli pořekadlo: "A jéje, zase máme rojení!" Je to scéna z Křemílka a Vochomůrky, kdy tam nějaká vosa nezdraví a oni to okomentují právě těmi slovy Všichni se tomu smáli a tím pádem nevzniklo to trapné ticho, kdy se čeká, až dítě pozdraví a přitom už je všem jasné, že nepozdraví....
Doma pak dostala dcera kázání, že zdravit a děkovat se prostě musí. A říkala jsem jí, že to chápu, že je to pro ní těžké, ale že tohle se prostě musí. Naštěstí to rychle pochopila.