já měla nějakou dobu jedináčka dobrovolně. je to krutý, ale starat se o dítě mi strašně moc vzalo, zažila jsem mírnou sociální smrt a vůbec si nejsem jistá, jestli mi to něco dalo, kromě těch dětí. jak ženy píšou, že se toho hodně naučily a dověděly a že je dítě obohacuje každý den, tak mě bohužel ne a často si připadám fakt špatně, že mě to s nimi nebaví, že jenom dávám a nedostávám zpět a kdoví, jestli se mi to vůbec někdy vrátí. a ta depka, že nenajdu práci...

Ale jsem ráda, že mám děti 2, hrají si spolu a navzájem se učí. Jsem ráda, že mám sourozence, i mám ráda sourozence mého muže a jejich švagrové a jejich sourozence.