Vloni na podzim jsem bydlela týden v bytě- dá se říct v centru Londýna - přes most od Tate. Čtyřpatrový zděný panelák - byla jsem docela v šoku. Předsň tak malá, že když jsem tam byla já, nemohl tam být kufr A to si dam ještě jedna z majitelek rvala skládací kolo. Můj pokoj celkem přiměřený, ale jejich obývák nepojmul vlastně skoro žádný sedací nábytek, na kuchyň jsem si nezvykla ani po 3 dnech - tam nebylo co odložit - nikam. Přitom vybavení vestavnými přístroji špičkové. Velikost ledničky (mrazák žádný), jsem pochopila poté, co jsem celý týden viděla jednu z majitelek snídat tak asi do dlaně jogurtu s 5 borůvkami Kohoutky v koupelně mne přiváděly k zuřivosti. Přesto jsem se tam cítila dobře a byla to zajímavá zkušenost. Podotýkám, že majitelky nebyly žádné "socky", jedna z nich byla správkyní sítě na magistrátu vnitřího Londýna. Takže jsem si vlastně uvědomila, jak jsme my, Češi , v něčem "rozežraní".