No, že se ženská vdává těhotná, to určitě nebylo nic vzácného nikdy ani teď (pokud se dneska tedy vůbec chce vdát). Dnes už doufám není tolik případů, že vidí chlapa poprvé v životě, poprvé si "vrzne" a už se vdává (částečně díky poučenosti, antikoncepci a částečně asi taky díky menší plodnosti populace), ale mně na tom spíš překvapilo, že už nemohli s tou svatbou počkat 2 měsíců do plnoletosti - asi aby lidi neřekli, kdyby už to břicho bylo trochu vidět (nebo že by se dítě narodilo 4. - 5. měsíců po svatbě) K tomu tedy museli zvládnout historické okolnosti, ve městě, kde po svatbě žili hned 3. den vypuklo povstání (konec války), přesouvaly se německé a ruské jednotky atd., vlaky nejezdily, děda převážel babičku "do bezpečí" k jejím rodičům asi 30 km na tyči kola ...
A rozvody samozřejmě byly relativně normální asi už za 1. republiky (i když na venkově myslím až tak ne), ale řešila jsem tu situaci, kdy zůstane snacha s dětmi po rozvodu v jedné domácnosti s tchyní, a to přes 10 let.