Vyvstala mi v souvislosti s těmi dvěma tématy (Jste rády ženami? + Pro Filipa - ...) úplně stejná myšlenka nezávisle na tomto tématu, kterého jsem si všimla až teď. Že ano, že bych to byla brala asi i tady v našich podmínkách. Kolem deseti let určitě - samé mužské práce, žádné ženské kafrání. A potom během dospívání asi taky - "odpadly" by trable s oťukáváním druhého pohlaví. Vedla bych život, v němž bych se nikdy nestala matkou, a tedy bych neměla příležitost své ženství ocenit. Být to navíc v patriarchální balkánské zemi, neváhala bych. Což neznamená, že bych postupem času nelitovala, možná, že by mě postupem času to ženství nějakou oklikou dohnalo...