Bromelie, to nečekám. Když někomu pomáhám, opravdu upřímně až na zcela výjimečné případy neočekávám žádnou vděčnost či oplátku. Ale přijmout stejně, to mi prostě dělá problém, jak výše píšu. Vidím to jako špatné, ale prostě to tak je. Já si právě myslím, že by člověk měl umět být vděčný.
Líbí se mi, že máš vztahy se sourozencem takové, že on rád nabízí a ty ráda (a třeba s vděkem, ale vděk je přeci správný a hezký!) přijímáš.