Pavlo,

já myslím, že to by bylo dobře už od začátku - protože by člověk v sobě neměl trpkost z toho, že si něco představoval a ti druzí mu to nesplnili (beru tedy, že "jen" neudělali, co sis představovala, ne že Tě podrazili nebo tak něco, protože slušné chování je jedna z těch věcí, které dle mého názoru lze očekávat právem). Přece to není jeho vina, že není takovej, jakýho bych ho chtěla mít.

Ty vztahy by pravděpodobně nebyly nijak blízké tak jako tak, ale bez té trpkosti by to asi bylo přeci jen trochu příjemnější (a byla by víc otevřená cesta, kdybyste to třeba v budoucnu chtěli změnit - z neutrálu je podle mě větší šance se "přehoupnout" do pozitivna než z mínusu.)