Jak kdy (a jak kdo). Na "velkych" horach (Italie, Francie, Rakousko) manzel vstava brzy, aby byl 1. na vleku a uzil si manzestru. Ja se synem se vypravujeme tak, abychom měli v 10 sraz v bufetu na kavicku . A pak lyzujeme, jak se nam chce, s obedem a nekdy i odpoledni kavou, kdy syna nechame jezdit a monitorujeme ho z okna kavarny. A navratovou jizdu ja jedu dolu lanovkou a manzel se synem se spousti sjezdovkou. Nesnasim takovy to hromadny vraceni se z kopce, kdy je sjezdovka plna lidi, co se na tom sotva udrzi a navíc je po celodennim jezdeni cela vydrena. Když je hnusne, jdeme nekam do termalu. Když je moc zima, tak ja sedim u krbu a ctu si a zbytek rodiny lyzuje. Celkove je moje potřeba lyzovani mnohem nižší, nez manžela se synem

Když jsme na "malych" horach v Cechach, tak lyzujeme min, občas bezkujeme, občas bazen nebo jina zabava, občas pesi vylet.