Vzdělání samozřejmě ovlivňuje výchovu dětí. Ale ne tak, jak píšeš. Spíš obecně, jsme oba VŠ, babičky a dědečkové mají také VŠ, v rodině máme mnoho lékařů, ale také několik právníků nebo techniků. Ale že by někdo takto přímočaře preferoval ten svůj obor, tak to u nás nebylo a není. Každý samozřejmě předává to, v čem je nejvíc dobrý, ale např. můj otec Ing. se velmi zajímá o fyziku, matematiku, astronomii, ale i o filosofii a historii, takže každodenní podvečerní hovory mých rodičů /matka je MUDr./ u kávy, kdy rozebírali Aristotela apod. mne velmi bavily. Jiné debaty byly o teorii relativity apod. Ty debaty mne ovlivnily spíš v té touze po vzdělání, po tom "nasát" spoustu informací. Hodně jsem jako dítě i dospělá četla, jeden z pokojů v bytě mých rodičů byla knihovna. Oni neměli a nemají ložnici, ale knihovnu a pracovnu a obývák. Svým dětem jsem se snažila tuto touhu po poznání předat taky. Snažila jsem se je rozvíjet po všech stránkách a nechala je, aby si samy našly, co by je v životě mohlo bavit. Volba
gymnázia byla jejich volbou, stejně tak volba VŠ. Nikam jsem je netlačila, spíš je podporovala v jejich volbě.