Tak svým způsobem to může být i užitečné, když to to dítě nějak pobere a vysvětlí se mu to...já jsem v tomhle dost opatrná, protože syn je hodně citlivé dítko, několik let jsme si "užívali" noční děsy...a stačila i rušnější návštěva nebo nějaká akce venku - prostě jakékoli více emoční prožitky, ať pozitivní nebo negativní....teď už poslední dobou zvládá tyhle věci zpracovat v pohodě...ale my máme doma prostě takové pravidlo, že odpoledne a navečer si televizi může pouštět on a večer po 20.hodině už je televize naše a on jde nahoru do pokojíčku - většinou si spolu čteme, chvíli on, chvíli já a pak jdu dolů... Po osmé večer se koukal na televizi snad jen asi 3x, když přes Vánoce dávali nějakou pohádku až večer...a stejně kolikrát nevydržel, obvykle u toho tak v půl desáté odpadá