Ano, je to pro mě důležité, doma potřebuju estetický soulad.
Ale trendy to není:) Tíhnu k věcem, které pro mě něco znamenají. Skříň, kterou měli kdysi moji prarodiče ve svém prvním (a zároveň posledním - nikdy se nestěhovali) bytě - když byla už moc omšelá, odsunuli ji do špajzu… když moji rodiče získali první bydlení (nebyl to byt, ale stará prádelna, ovšem díky oknu a zavedenému teplu i vodě se tam dalo žít a narodila jsem se jim tam já), tak jim prarodiče dali tuhle skříň a oni její omšelý vzhled vylepšili potapetováním dveří a pak, když konečně získali opravdový byt, tak ji odsunuli na chalupu na nářadí…a já ji tam vzala, odstranila dveře, obrousila a nalakovala a udělala z ní knihovnu do prvního bytu, který jsme si pořídili společně s manželem měsíc po svatbě… a teď je čerstvě přestěhovaná s námi do našeho nového bydlení a bude tu zas. Ještě jsem jí přesně neurčila funkci, ale rozhodně ji tu chci mít.
A takových věcí tu máme mnohem víc. Cením si třeba i toho, že jsem dostala kousky secesního servisu (už ho moc nezbylo) od tchyně, "kouzelný mlýnek" od rodičů (starodávný kafemlejnek, když jsme byli malí, tak když jsme byli extra hodní, směli jsme zatočit kličkou a hodným dětem mlýnek v šuplíku vyčaroval sladkost ) a spoustu dalších věcí.

Teď bydlíme teprv 3 měsíce, takže jsme ještě polozařízení. Není kam spěchat, ony si nás věci, které u nás doma mají být, najdou Zprovoznili jsme tedy samozřejmě funkční oblasti, tj. kuchyňská linka a aspoň jedna vestavná skříň a pár regálů už tu je. Ale předměty, které spojují funkci s krásou, můžou přijít klidně později. Zatím jsem přikoupila akorát v bazaru malý secesní jídelní stůl a mám ho jako pracovní.