maargitt,
nevím, co tím myslíš, ale my tak vyrůstali všichni. Myslím tím své kamarády a spolužáky z dětství. Třeba to v Praze bylo jiné, já bydlela na okraji města, prakticky na vesnici. Když už jsme něco organizovali, tak sami. Bez dohledu rodičů. Před pár lety byl zrovna syn na nějaké oslavě kamarádových narozenin, kde měli bazén, to mu bylo tak deset... a přišel domů celej rozněžnělej, jak je rád, že nemá takovou prudu jako jeho kamarádi, kterým během té oslavy stál pořád někdo za zadkem.
(Tím mám na mysli školáky; ve třech letech na nás samozřejmě vždycky někdo dohlížel.)