Přidat odpověď
Syn měl po narození výraznou predilekci hlavičky, a měl ji také pak jako miminko velmi fakt velmi zploštělou, bylo to opravdu hodně vidět. Začalo to v inkubátoru, a pak už jak v porodnici tak doma ležel na té jedné straně a nic nepomáhalo. Narodil se v 35tt, ale jinak zdravý.
My jsme tedy vzhledem k tomu že byl jako nedonošený sledovaný na neonatologii, tak byli i na neurologii, a tu Vojtovku měli předepsanou. Měl tedy tu stranu tělíčka lehce oslabenou, i bříško a tak, ono to podle mně souvisí.
Nicméně nedělala bych si s tou Vojtovku takové starosti, lze najít i cviky co se dají zapojit hrou, v našem případě jsem dělala takové stimulování bodů. Manipulaci a polohování syn nesnášel, ale tu stimulaci šlo zapojit do hry, to ostatní musím upřímně říct jsem tedy skoro nedělala. Ale syn opravdu neměl jiné potíže a pro to posílení co jsme potřebovali jsem si vybrala to co nám vyhovovalo a dítě to neodmítalo a netrápilo ho to.
Podotýkám Vojtovku nijak nezavrhuji, právě naopak, má velký smysl a skvělé výsledky u mnoha postižení, ale bohužel se někdy i lehce nadužívá, jakoby preventivně.
Z mé zkušenosti nám velmi a myslím že vůbec nejvíc pomohlo kojenecké plavání. Tam syn pro něj velmi příjemnou formou posílil bříško, svaly, hlavičku. Prostě to celkové procvičení a posílení mělo opravdu znatelný vliv na tu predilekci. To bych opravdu doporučila velmi. Ale chce to najít dobrý kurz a lektorku. Tam bylo vždy vidět jak je to pro ty děti "makačka", spali poté jak dudci.
Výsledek - nepamatuju přesně kdy to zmizelo, ale určitě tak do několika měsíců, a žádné "následky" nemá. I ten hrozný "šišoid" se časem spravil, hlavičku má nyní krásnou kulatou, pravidelnou. Vojtovku přiznávám jsem "flákala", i když něco z ní jsem nějakou dobu raději dělala, na plavání naopak jsme chodili intenzivně a dlouho.
Dle mého ovšem - podkládáním ani motivací natáčením či hračkami se to samo nespraví, chce to fakt cvičit.
Předchozí