Tak se těma zádama jsme na tom podobně
Jinak mě potěšil hlavně vývoj v jedné "kauze" v práci, od které jsem očekávala velké potíže a těsně před odchodem z práce svitla naděje na neočekávané elegantní řešení (no, zítra možná přijde zklamání, až to neklapne).
A nejvíc jsem se pobavila při vyprávění historky mého syna z tréninku, když vyprávěl příběh jako z grotesky o tom, jak jeden "kolega" otvíral jakýsi perlivý "energy drink" (radši nechci vědět, proč takovou věc někdo dá devítiletému dítěti na hodinový nepříliš náročný trénink), který předtím důsledně protřepal. Syn ten sled událostí (pití stříká všude kolem a na všechny, kluk ve snaze omezit škody utíká přes celou tělocvičnu, kterou zleje, do umývárny, cestou se po té vystříkané tekutině rozplácne ...) vyprávěl tak vtipně, že jsem se smála, i když tedy to tedy končilo "tragicky" tím, jak kluka ten energy drink pálil v odřeném koleni ...