Já věděla, že si tu bude chtít někdo pokecat jen tak, jak to sám má, aniž by poradil nějakou tu vyfikundaci
Naštěstí se tu ještě neobjevil nikdo, kdo by mi vyhoudal, že šmíruji svoje dítě, když to přece za nás nebylo a taky jsme dětství přežili(mmch, přežili, ale pamatuji si, jak mnohdy měli rodiče nervy nadranc, mámě se nervama po tvářích koulely slzy jako hrachy, když jsme se někde zdrželi, nebo neřekli, že po škole někam jdeme, tohle nechci zažít