Dávala jsem teď druhákovi pro zpestření starší ročníky matematického klokana. Chytrý je jak rádio, ale jak se mu tam nakombinuje více dílčích úloh a/nebo je třeba začít metodou pokus-omyl, ztrácí se. Zároveň ho běžné slovní úlohy a počítání nudí, takže tohle dělá rád, ale je to masochismus, protože pak se vzteká, když tomu nerozumí nebo to má špatně. Včera jsem mu dala ten stejný test, který dělal jako úplně první před dvěma týdny a měl ho z 1/3 špatně, a s výjimkou jednoho příkladu tam měl úplně stejné chyby
. Propadne afektu a nemá nejmenší snahu pochopit, co nepochopil, takže to příště nepochopí zas. Přečíst si pořádně zadání a hlavně otázku? Kdepak, a proč taky, když nepozná, že jedno jediné slovo je jednou klíčové a jindy úplně nadbytečné... Když byly X 4 roky, narodila se mu sestra, dnes je mu 9 let, o kolik je X starší než jeho sestra? No přece o 5, protože 9 - 4 je 5, ne a ne a nepřipustí, že ta informace je tam úplně navíc
. Jsem zvědavá, jak to dneska skoulí