Monty,

proč divně?

Já si chci jít občas sednout do pěkný restaurace a udělá mi radost, když tam bude se mnou kamarádka - sedět tam sama by mě nebavilo. Kamarádka na to nemá prachy, já jo.

Co je u všech všudy blbýho/divnýho/nešikovnýho na tom, že ji tam chci mít s sebou a že jí to zacáluju? Opakuju, nemělo by to bejt tak, že prachy jsou prostředek, za kterej si můžeme opatřit příjemný zážitky? Tak přesně to tím pozváním dělám. Kamarádka není žádná vyžírka, co by se mnou kamarádila jen kvůli tomu (viz ty buchty, ale i kdyby těch nebylo, tak to lze dát najevo celou řadou způsobů), kde je jakej problém?