Monty,

já vůbec, proto jsem už několikrát uvedla, že mi to připadá nepravděpodobné, leč tak znělo původní zadání a úplně nemožné to taky není (vandr, vejlet).

A tu svačinu bych měla velmi pravděpodobně taky s sebou, navíc by mi nečinilo problém v případě nutnosti dát stovku za polívku, případně vydržet bez oběda.

Takže je vysoce nepravděpodobný, že bych se do takový situace dostala (a kdyby mi to kor vadilo, tak bych mohla říct "Božka, puč mi prosimtě stovku, zejtra ti ji vrátim), ale NABÍDKA od Božky ve stylu "nemáš, to neva, zvu tě" by mě zahřála u srdce bez ohledu na to, jestli bych ji využila nebo ne.

A kdybych ji nevyužila, tak bych asi řekla spíš něco jako "díky, Boženko, je to od tebe moc hezký, ale ne" než "ty čůzo, strč si tu polívku do pr.le, právě jsi mě smrtelně urazila, protože se na mě vytahuješ, jak ty máš prachy a já ne, chudoba cti netratí, polibte nám, bohatí", jak tu mám občas pocit, že to někdo pojal.