Monty, nemyslím temný les. Píšu o výletech do skal - představ si třeba Český ráj nebo Tatry, kde jsou restaurace v každým údolí, sedle či na vrcholu. Nejde o to, že by v místě výletu nebyly cukrárny, ale že o ně nestojím. To ovšem není příspěvek do diskuze "pozvání", jen odbočka k tomu, že pro hodně lidí restaurace není součástí výletu, ale zdržovačka. Přičemž nejde vyloženě o "spěch něco stihnoout", ale o to, že budu radši sedět na osamělém skalisku (spíše za ním za větrem) a žvýkat mimo dosah lidnaté restaurace svůj šnicl a užívat si těch skal, protože za číšníkem, humrem a cizími lidmi jsem na ten výlet fakt nešla.

Pokud se jde na průzkum místních kavárniček, tak samozřejmě posezení v nich a konzumace je účel výletu a ok.

Nevím, o které situaci teď píšeš - jestli Alen. původní, tak tam si to představuju tak, jak jsem popsala v první svojí reakci. Stane se. Pozvat bych se klidně nechala, nebo bych pozvala - mezi kamarádkami přeci nejde o ty peníze, ale abychom seděli u oběda spolu. Co pro kterou ten humr znamená v přepočtu na peníze je zcela irelevantní (z mého pohledu), protože ta, která zve, neposkytuje ty peníze, nýbrž tu společnost oběda a při té příležitosti humra. Neřeším ani z jedné strany. Příště budeme sedět u namazané housky na pařezu, jedno kdo ji mazal.