Když je teď v Lidlu (Fren, omlouvám se, že zase Lidl... ) ten Retro týden, tak jsem si chtěla vygooglit, jak se jmenoval ten báječný jogurt v hranatém kelímku (už jsem zjistila, byl to jovomix ( http://zasociku.cz/potraviny/potraviny#prettyPhoto[gallery]/10/ ) a přitom jsem narazila na netu na zajímavé srovnání potravin tehdy a teď co do kvality a cen. Je to reakce na porovnávání na jiném webu. Už to tady z většiny padlo a v tom článku je to tak pěkně přehledně sepsaný. Poslední věta v článku je tato: Tato stránka není porovnáním dnešního a minulého režimu a nemá nic společného s ideologií a politikou. Takže pobídky typu "odstěhuj se na Kubu nebo do Severní Korei" nejsou na místě. Něco kopíruju, zbytek je na této adrese:
http://potraviny-za-komunismu.webnode.cz/

- Rohlík stál v roce 1989 0,30 Kčs. Jeho standardní hmotnost byla 50 gramů a tučnost byla 8%. Dnešní rohlík má zpravidla hmotnost 43 nebo 39 gramů a tučnost 4%. Zatímco dříve se rohlíky vyráběly pouze z mouky, vody, soli a droždí, dnes obsahují i přes 30 přídatných látek. Tyto rohlíky jsou o něco levnější, než byly v přepočtu před rokem 1989, ovšem kvalitní rohlík vyráběný klasickým způsobem vyjde v přepočtu dráž.

- Máslo 250 g stálo v roce 1989 10,- Kčs. Nutno však připomenout, že se jednalo o „čerstvé máslo,“ Většina másel prodávaná v obchodech dnes patří do kategorie stolního másla, přičemž ta nejlevnější másla, které se v současné době prodávají, bývají zpravidla přebytky ze skladů v EU, kde leží bůhvíjak dlouho.

- Chléb 1 kg - zde se autor výše uvedeného webu buď spletl nebo uvedl záměrně nesprávnou informaci. Podle oficiální statistiky ČSÚ stál v roce 1989 1 kg chleba 2,80 Kčs, v té době klasický 1,5 kilogramový bochník vyráběný tehdy ještě tradičním způsobem stál 4,20 Kčs. V současné době je cena, hmotnost i kvalita chleba různá. Existuje levný chleba vyráběný ze směsí a obsahující značné množství přídatných látek, do kterého se přidává starý neprodaný chleba a pečivo. Cena tohoto chleba je v přepočtu jen o něco vyšší, než v roce 1989. Cena chleba vyráběného tradičním způsobem, který dnes stojí přes 30 korun za kilo, je však v přepočtu značně vyšší, než v roce 1989.

- Jemné párky - 1 kg stál v roce 1989 25,- Kčs, což podle výše uvedeného přepočtu činí na dnešní ceny 175 Kč. Jednalo se o výrobek se složením dle ČSN 57 6099, které se dá vyhledat na internetu. V současné době je cena různá. Jemné párky obsahující náhražky se dají koupit do 100 kg za kilo, kvalitní jemné párky dle původní receptury stojí i 199 kg za kilo.

Při srovnávání cen by se dalo pokračovat i u potravin, které na webu www.zakomunistu.cz uvedeny nejsou. Existují potraviny, kde cena je dnes v přepočtu nižší, než v roce 1989 (např. maso, rýže, cukr, vejce). Jsou ale i potraviny, jejiž cena je nižší díky tomu, že se u nich snížila kvalita. Pokud pak spotřebitel koupí v současné době výrobek ve stejné kvalitě, jako dříve, bývá cena stejná nebo vyšší, než v roce 1989. Výrobky dnes opticky kromě snižování kvality „zlevňuje“ i snižování hmotnosti. Např. v roce 1989 byla standardní hmotnost jogurtu v kelímku 200 gramů, ta se snížila až na 125 gramů, o kvalitě ani nemluvě. Standardní hmotnost chipsů byla 150 gramů, ta se snižovala a snižovala až na polovinu do té doby, než někdo vymyslel velikost XXL. Mnoho různých tyčinek, čokolád, oplatků, zmrzlin, cukrovinek a dalších potravin, které se vyrábějí dodnes, naznalo za ta léta nejen pokles hmotnosti, ale i kvality. U těchto výrobků používají sice jejich producenti původní retroobaly, ale složení je jiné. "Máslové" sušenky často neobsahují žádné máslo, "oříškové" oplatky neobsahují žádné oříšky, "čokoládová" poleva nemá s čokoládou většinou nic společného, jedná se většinou o směs cukru, nezdravého tuku a náhražek kakaa, a tak by se dalo obsáhle pokračovat. Aby se výrobky mohly stále více šidit a tím "zlevňovat," používá se stále více konzervantů, zahušťovadel, barviv, aditiv, zvýrazňovačů chuti a vůní, stabilizátorů, modifikovaných škrobů, rozpouštědel, sladidel, želírujících látek a řady dalších chemikálií, o jejichž zdravotní (ne)závadnosti se mnohdy vedou odborné diskuze.

Většinou se zlepšila hygiena při výrobě potravin, ale ani stěny z obkladaček, bezdotykové baterie a kulaté rohy ve výrobnách ještě neznamenají, že se do potraviny nemůže vlivem lidského faktoru či kvůli drobným hlodavcům nic dostat. Některé výrobky se dnes prakticky ani nevyrábí nebo jsou vidět jen zřídka, (např. zmrzlina, vyráběná pouze z mléka a smetany, či majonéza obsahující dle normy z roku 1959 8 vaječných žloutků na 1 kg výrobku). Jogurt s 20% sušiny, což dříve bývalo běžné, dnes prakticky též nelze koupit.