Já si myslím, že by se mělo vložit do vzdělání víc "individualizace", protože každé dítě má jiný způsob myšlení, jinak dochází k cíli, někdo prostě potřebuje déle pomůcky pro automatizaci atd. A prsty jsou vždy po ruce.

Jenže ve škole na to není prostor, čas, chuť...většina učitelek jede postaru. Pro učitelku je to jednodušší, nemusí se učit nic nového, nemusí dělat skupinovky a individuální práce, nemusí si komplikovat život.
Osobně si myslím, že přichází nová generace "jinak" myslících a chápajících a vnímajících dětí, koneckonců je to vidět na "poruchách učení", kterými trpí snad každé třetí dítě...možná by bylo dobré položit si otázku, zda jsou fakt ty děti "vadné" (jak jsou nálepkovány různými poruchami), nebo jestli potřebují jiný přístup k sobě a jiné vedení.

Myslím, že dnům tichého sezení v lavicích a drnčení bez logiky a pochopení souvztahů a důvodů a suchému opakování pomalu odzvoňuje ...bude zajímavé, až se tyhle děti stanou samy učiteli, jestli se ta stará struktura školství u nás změní...a podřídí se potřebám "nových elektronických" dětí s jiným ne-logickým myšlením.
Do té doby se některé děti budou krutě střetávat se zastaralým přístupem, které většinu z jejich opravdového potenciálu rozhodně nerozvíjí.

Je zajímavé, jak nové trendy téměř ihned byly zašlapány zpět..."alternativní" výuka zažila svůj boom hned začátkem 90. let...a od té doby odumírá. Určitě existují školy i jednotlivci s individuálním přístupem, ale je jich jak šafránu, bohužel. A řekla bych, že tam se nějaké prstíky při počítání fakt neřeší.