Ráno se cestou do školy bavíme o tom, co nás ten den oba čeká. Po příchodu ze školy se na nic neptám, ale syn vyskládá učení z tašky a začne mne zasvěcovat do toho, co ten den dělali. Vyžaduje moji pozornost a cítí se dotčeně, když odbíhám. Nejvíc si povídáme o mém dětství, o různých příhodách, které se v rodině udály před jeho narozením. O mých kamarádech a spolužácích z dětství. Dost často i o světě ve kterém žijeme. O politice, různých národnostech, o charakterech lidí, o zemích, ve kterých se zrovna nacházíme....