já jsem takhle jednou byla u dětské psycholožky "řešit dceru". Nešla jsem tam, že se chci vykecat, ale výsledek byl takový. Šlo to na pojišťovnu přes praktičku a vylévala jsem si u ní srdce nad problémy s mou dcerou. Empaticky mě poslouchala, řekla mi co dělám dobře a co asi blbě a jak by se pokoušela to změnit pokud jsem jí nedala argumenty proč to nejde a odcházela jsem po hodině a půl s tím, že jsem si náramně ulevila a že mě konečně někdo chápe. Kamarádky mám totiž většinou bezdětné a těm si na dítě nepostěžuji natož aby mi fundovaně poradily a s manželem se někdy v názorech na to "jak by se to mělo dělat" neshodneme.