jinak jsem si přečetla znovu to, co Alča píše v úvodním příspěvku, a asi bych se jí měla omluvit za to, že sem fakt asi psala v rozpoložení, který by si zasloužilo citlivější přístup.
A myslím si (tentokrát zcela bez ironie, věříš-li mi to), že pokud má člověk na srdci něco takovýho, že by na to bylo potřeba hodinový a pečlivý naslouchání někoho empatickýho, tak by se opravdu vyplatilo nespoléhat se s tím na kamarády a najít si toho psychologa, protože to je profík, a ten kamarád, byť by měl sebelepší úmysly, tak nemusí mít kapacitu na to, aby udělal/řekl to, co je potřeba, kdežto ten psycholog je na to školenej.