Mně pomáhá (jenže to je dcera, takže jsem v jiné pozici) říct, že mi její chování opravdu vadí a už to dlouho nevydržím a začnu být nepříjemná i já - tedy přesně popsat jak se cítím, proč a v čem to bude lepší, když se tak přestane chovat. A že jí mám ráda (což bych asi nahradila tím, že čas s ní trávíš ráda).
Ale moje mamča to taky nezvládá a dcera je podle ní rozmazlený spratek. Není, jen to holt není optimistický extrovert.
Ale jestli jsou moje zkušenosti přenosné, nebo to celé ještě zhorší, to nevím. Já bych nereagovala jako maminka o které píšeš a moje dítě by ani nenapadlo stěžovat si na moderovaný program.