Psala jsi, že jsou rodiče od sebe a malou nepřiměřeně trestají, ještě k tomu za blbosti (známky). To je hodně stresu. Rozhodně bych jí při pláči nabídla, jestli se nechce vybrečet v náruči. Taky bych s ní mluvila o tom, že se mi toto její chování nelíbí, že si pak nemůžete hezky hrát, a co by jí pomohlo, aby své chování změnila. A když bude mít k něčemu drzé poznámky (proč ta barva papíru), s klidnými slovy "dobře, odnesu to pryč" bych to odnesla, i kdyby si s tím chtěla hrát. Nelíbí? Ok, odnáším. Rozbrečí se? Utěším, po uklidnění ještě vysvětlím, proč jsem to odnesla.