Mamčo, jak to u vás všechno dopadlo? Četla jsem váš příběh až dnes, ale hodně mne oslovil, ne že bych podobné podmínky zažila, ale snažila jsem se pochopit Tebe i Tvého syna, jeho potřeby, jeho zmatky, pokud bylo nejstarší, mohl mít pocit, že pro něj už moc citu nezbývá, jen povinnosti, k tomu ty hormonální změny, psala jsi to před půl rokem, přála bych vám, aby to už bylo usazené, syn na internátě spokojený a bratr zklidněný stejně jako celá situace u vás v rodině.