Ano, taky mi klidně víc pomůže si pustit smutnou hudbu, vybrečet se ( když jsem sama, ne před dětmi, to dá rozum), protože sice je člověk stále v depce, ale když přijdou děti zpět, tak budeš mít už odbrečeno a zase pár myšlenek srovnaných jinak.
Takže - děti bych předala manželovi, klidně celý víkend strávila v posteli s hudbou z youtube. Uvaříš si jen to nejnutnější, práce bude málo.
A úplně chápu, že dvouleté dítě se předává na víkendy velmi těžko.
Jedna moje známá takhle dostala rozvodové papíry v druhém těhotenství, muž šel za milenkou. Takže de facto dítě předávala otci hned v miminkovském období. ( už nevím, jak to bylo s kojením, asi si nejprve bral jen to starší a na malou se jezdil dívat, potom už obě). Bylo to velmi těžké, ale vzala to pragmaticky - dělala si o těch volných víkendech něco do práce ( ona je OSVČ) a tak. Teď je spokojená,má svoje podnikání a nového chlapa. Hezká rodina se dá vytvořit i s jiným chlapem, nemusí to být vždy otec dítěte.
A ještě prosím - vyvaruj se té smrště sms. Z vlastní zkušenosti ti mohu říct - nic nezaskočí toho druhého víc než když druhý NEREAGUJE VŮBEC. Takže ode dneška - žádné smsky. Děti mu předej a nestarej se - řekni si - žadné zprávy = dobré zprávy. Komunikuj s ním jen stroze, stručně,technicky.